Slovo zdraví se mezi lidmi skloňuje poměrně často. Ne každému však hned napadne, že o skutečném a úplném zdraví nemůžeme mluvit bez zdraví duševního.
Ve světě, Slovensko nevyjímaje, přitom roste počet lidí s depresemi, úzkostnými poruchami či syndromem vyhoření. Podle některých vědců se pomalu, ale jistě dostáváme do stavu, kdy lidé, kteří dojde do středního věku a nebudou mít zkušenost s psychickou poruchou, budou v menšině.
„Duševní zdraví není vidět, jako když si zlomíte nohu. Člověk tedy trpí v tichu, v samotě a déle, než kdyby měl zlomenou nohu. No neznamená to, že ho to bolí méně,“ vysvětluje v podcastu Mezi námi psychiatrička Mária Matisová z organizace No More Stigma Slovensko.
Jak tedy o psychickém zdraví mluvit a proč mu vůbec věnovat pozornost? Co dělat, aby ho společnost nepovažovala za tabu téma a který problém je nejpalčivější? Deprese? Úzkosti? Sebevraždy?
„Všechno jsou to velmi nepříjemné stavy, respektive psychické rozpoložení, ale nejpalčivější se mi jeví právě sebevraždy, protože předčasně ukončí život člověka, který mohl fungovat ve zdraví, kdyby vyhledal pomoc. Světová zdravotnická organizace každý rok na Den duševního zdraví, tedy 10. října , prohlašuje ústřední téma. Od října 2019 je tímto tématem právě prevence sebevražd. I samotná WHO tedy uznává, že ten problém je natolik závažný a důležitý, že o něm je třeba mluvit,“ říká Matisová v rozhovoru s Michaelou Žurekovou.
Podcast Mezi námi se zaměřuje na ženská a lifestylová témata a je rozdělen na série. V aktuální sérii s názvem Citlivé místa se věnujeme tématům, která jsou choulostivá, ve společnosti tabuizovaná a bojíme se o nich mluvit.
