Demence má různé projevy. Jaký je její průběh a jak jej zpomalit?

Demence je skupina duševních poruch, při kterých dochází k podstatnému úbytku kognitivních (poznávacích) funkcí, zejména v souvislosti s pamětí a intelektem. Jedná se o onemocnění mozku.

Mnozí se domnívají, že demence je přirozená součást stárnutí a nad jejím nástupem u starších lidí mávnou rukou se slovy, že jde o normální věc a dalo se to čekat. Pojem stařecká demence je proto nesprávný a zavádějící.

„Stáří nepřináší automaticky kognitivní poruchu či demenci. Z historie známe mnoho známých osobností, které svou prací právě ve vysokém věku přinesly lidstvu umělecké a společenské hodnoty. Dnes se mnozí senioři dožívají vysokého věku v duševní svěžesti a činorodosti, je pro ně výzvou být aktivní a kognitivně zdravý,“ říká Mária Čunderlíková, léčebná pedagogička a garantka specializované sociální služby Centra MEMORY n.o.

Při demenci, která je psychickým progresivním onemocněním, se narušuje a zhoršuje schopnost samostatné činnosti, například nakupování a připravování jídel, samostatné cestování, telefonování, užívání správných léků či finanční gramotnost.

„Má různé projevy, podle toho, co je její příčinou. Demence, která je způsobena Alzheimerovou chorobou, přichází pomalu, pozvolna a rozvíjí se během několika let. Pokud je příčinou demence porucha prokrvení mozku, vzniká obvykle náhle, tehdy mluvíme o vaskulární demenci,“ vysvětluje Čunderlíková.

Existují však také sekundární typy demence. Vznik onemocnění může souviset například s intenzivním požíváním alkoholu či léků, nejčastěji takových, které jsou určeny ke spaní či uklidnění. Pokud se například u starších lidí s depresí tento stav neléčí, může přerůst v demenci.

Pro seniory je rizikovým faktorem vzniku demence i nedostatečná výživa, ke které může docházet při nechutenství, problémech se žvýkáním či polykáním.

Jaké příznaky má Alzheimer?
Demence většinou nepřichází sama, tvaruje se do konkrétnější formy a nejčastěji to bývá práce Alzheimerova choroba. Ze všech lidí, kteří trpí demencí, jde podle Čunderlíkové zhruba o 60 procent.

„Mnozí rodinní příslušníci trpí psychickým a fyzickým vyčerpáním, přetížením a stresem. Jsou vyhořelí, depresivní z vyčerpání.“„
MARIE ČUNDERLÍKOVÁ

„Alzheimerova choroba způsobuje poškození až zánik nervových buněk v mozku, což vede k nezvratným změnám v mozku a ty se projevují demencí. Tento typ onemocnění nazýváme neurodegenerativní.“

Mezi častými příznaky onemocnění jsou postupné zhoršování krátkodobé paměti, pokles zájmů, problémy s formulováním vět, změny nálad a chování, časová dezorientace, špatná orientace ve známém prostoru (problém trefit domů a bloudění), ukládání věcí na nesprávná a nevhodná místa. S Alzheimerovou chorobou přicházejí i různé změny v chování jako výbušnost, křik, neklid a dezorientace.

„Dosud není známa léčba, která by onemocnění vyléčila,“ vysvětluje odbornice.

Onemocnění se týká celé rodiny
Když se u někoho z rodiny projeví demence a jeho stav se rapidně zhoršuje, přestává být samostatný a začíná být závislý na pečovateli. Tím se může stát i některý člen rodiny – syn, dcera, manžel, manželka.

Pro pacienta může být obtížné přijmout fakt, že se stává jakýmsi „břemenem“, zejména na začátku, kdy si svůj stav uvědomuje. Těmto lidem tehdy je třeba dát najevo, že jsou stále rovnocennými partnery v životě a zůstat při komunikaci jako za zdravého stavu.

„Demence je nejčastější příčinou domácí péče, kterou v první řadě zajišťují rodinní příslušníci. Často je to práce na 24 hodin denně. Vzhledem k nákladům ve zdravotnické nebo sociální instituci to šetří veřejné finance, ale nesmírně zatěžuje ty, kterých se to týká. Mnozí rodinní příslušníci trpí psychickým a fyzickým vyčerpáním, přetížením a stresem. Jsou vyhořelí, depresivní z vyčerpání, mnozí se obávají, že demence postihne i je. Onemocnění zatěžuje i rodinný rozpočet,“ upozorňuje léčebná pedagogička.

Lidé s demencí prožívají nejdelší období onemocnění právě v domácím prostředí. Jsou to většinou dva, čtyři, ale i více let. Pacienti většinou nemají jen jednoho opatrovníka, v rámci rodiny se zapojuje více členů. Rozdělit tuto zátěž je ideální řešení.

Opatrování vyžaduje vysokou vnímavost a pozornost pečovatelů, ale i fyzickou náročnost. Jeden pacient s takovým onemocněním zaměstná více členů rodiny.

„Někdo se bude specializovat na pomoc při sebeobsluze a na domácnost, jiný může chodit na procházky, další zajistí komunikaci s lékaři a úřady,“ radí Čunderlíková.

Domácí péče však má své limity. Pokud už nastane moment, kdy pacient potřebuje neustálý dohled a pomoc při koupání, toaletě, pohybu, je vhodné se obrátit na zařízení pro seniory.

Na Slovensku existují i ​​specializovaná zařízení pro lidi s touto diagnózou. Zde však často otěžuje svědomí opatrovníků, nechtějí si přiznat, že jejich příbuzní potřebuje intenzivnější péči, mají pocit selhání.

Ve výjimečných případech se demence projevuje také v dětství, například v důsledku chemoterapie. Vzácně je její příčinou Alzheimerova choroba v mladém věku.

„Je-li porucha intelektu důsledkem vrozené poruchy, nebo vznikla-li do dvou let věku dítěte, nemluvíme o demenci, ale o mentální retardaci,“ říká odbornice.

Projevy onemocnění jsou u mladších osob jiné než ve vyšším věku. Demence postupuje rychleji, pacienti obvykle trpí depresí, mívají poruchy vyjadřování a řeči nebo pohybové problémy. Pokud se demence vyskytne v příliš mladém věku, ještě před šedesátkou, je nutné zbystřit pozornost a zaměřit se i na potomky pacienta. V takovém případě jde totiž velmi často o dědičně podmíněné onemocnění.

„Blízcí příbuzní (děti, sourozenci) lidí s Alzheimerovou chorobou mají tři až čtyřikrát větší pravděpodobnost tohoto onemocnění, než lidé bez této zátěže,“ upozorňuje Čunderlíková.

V takovém případě je vhodné začít provádět i preventivní opatření. „V případě rodinného výskytu onemocnění doporučuje lékař specialista vyšetření DNA. A, samozřejmě, měly by následovat doporučení, která zahrnují aktivní způsob života, prevenci kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky. Zdravý organismus udržuje zdravé cévy a srdce, činorodost předpokládá, že naše neurony budou aktivní a odolné vůči neurodegeneraci,“ doporučuje léčebná pedagogička.

Mezi další ochranné faktory, které snižují pravděpodobnost vzniku demence, patří podle odbornice hlavně dostatek duševní a sociální aktivity. Sociální vazby stimulují aktivitu mozkových buněk, což zpomaluje degeneraci neuronů.

Netřeba opomenout ani trénink kognitivních schopností, který zajišťuje učení a permanentní vzdělávání během života, dostatečná tělesná aktivita, správná životospráva, dostatek příjmu vitamínů E, C, B.

Discover

Sponsor

spot_imgspot_img

Latest

Přechod a menopauza jsou zbytečné strašáky mnoha žen

V důsledku hormonálních změn dochází v tomto období života ženy k nárůstu řady onemocnění. "V období přechodu se ženy například začínají vyrovnávat mužům v...

Mýdlo a voda mohou ublížit. Jaké chyby dělají lidé při hygieně

Podat infuzi, ošetřit a provázat rány a proleženiny. Změnit polohu, umýt, vysušit, převléct. Podat sklenici vody a přitom si povídat, radit, povzbuzovat. A zejména...

Pomáhají masáže i obklady, u porodů však ženy stále rutinně stříhají

Nástřih je nepříjemně znějící slovo a rovněž nepříjemná porodní realita mnoha žen. Jedná se o rozšíření porodního otvoru, které je zapotřebí tehdy, je-li během porodu...

Co potřebují pokojové rostliny v zimě? Pečovat o ně je třeba jinak

Stejně jako lidé i rostliny vnímají změny ročních období a přizpůsobují jim svůj metabolismus. Lidé však při nich často zanedbávají potřebu rozlišovat jednotlivá roční...

Nejlevnější fitness nářadí vejdete do kapsy. Proč jsou odporové pryže hit?

V důsledku pandemie se letos cvičení přesunulo z fitness center do přírody a obývacích pokojů. Mnoho lidí stále hledá alternativy ke svým obvyklým cvičebním...